Nový lunární rok slaví každoročně po celém světě na dvě miliardy lidí. Patří mezi ně i Vietnamci v České republice, třetí nejpočetnější skupina cizinců u nás.
Letošní oslavy vietnamského Nového roku v Karlových Varech
Vietnamský Nový rok, známý jako Tết Nguyên Đán, nebo jednoduše Tết, je nejdůležitějším a největším tradičním svátkem ve vietnamské kultuře, vysvětluje Nguyen Manh Tung, zakladatel neziskové organizace Česko-vietnamský vzdělávací institut.
„Při této příležitosti se rodiny shromažďují, vzpomínají na předky, oslavují příchod jara a připravují se na nový rok plný štěstí, zdraví a prosperity,“ dodává.
| Dřevěný drak nezná nudu |
| Letošní lunární rok je ve znamení dřevěného draka. |
| Drak je tradičně symbolem moci, šlechetnosti, cti, štěstí a úspěchu. |
| Podle odborníků však bude letošní rok především nestálý a nepředvídatelný. |
| „Pokud si člověk přeje změnu, ale váhá, energie dřevěného draka mu může pomoct, a to hlavně v létě,“ uvádí list The South China Morning Post. |
| „Nový rok ovšem mnohým komunitám přinese i trvající nepokoje,“ varuje. |
Zatímco tradičně měly oslavy příchodu nového lunárního roku v ČR spíše komunitní ráz a zváni na ně byli pouze Češi nejtěsněji spojeni s vietnamskou komunitou, v posledních letech pořádají Vietnamci spolu s vybranými českými organizacemi informační a kulturní akce, které mají za účel rozšířit povědomí o tomto svátku mezi širší veřejností, podotýká Nguyen.
„Přestože předsudky a stereotypy vůči Vietnamcům stále existují, tyto aktivity podporují integraci a vzájemnou toleranci a pomáhají oběma komunitám lépe se poznávat a respektovat,“ zdůrazňuje.
Zájem je o češtinu i adaptační kurzy
Oslav začátku nového lunárního roku se v řadě měst každoročně účastní i zástupci Center na podporu integrace cizinců (CPIC), která s místními vietnamskými komunitami udržují pravidelné vztahy.
„Spolupracujeme také na přípravách vietnamského dětského dne, což je druhý nejvýznamnější vietnamský svátek a koná se vždy v září,“ přibližuje Julie Vaňková, vedoucí CPIC Karlovy Vary.
Vzhledem k tomu, že vietnamské komunity bývají zpravidla poměrně uzavřené, mnohá Centra pro snadnější komunikaci a spolupráci využívají služeb tzv. komunitních pracovníků, tedy zástupců cizineckých komunit, kteří pomáhají předávat informace a podílejí se na organizaci kulturních, společenských či vzdělávacích akcí.
O významu vzájemné spolupráce svědčí fakt, že vietnamština patří mezi nejčastější jazyky, do nichž Centra nabízí tlumočení na úřadech a do kterých tlumočí povinné adaptačně-integrační kurzy (AIK), nezbytné pro získání dlouhodobého či trvalého pobytu v ČR.
| Třetí nejpočetnější národnostní menšina |
| Vietnamců s povoleným přechodným a trvalým pobytem bylo k 31. 12. 2023 v České republice 67 783. |
| Představují třetí nejpočetnější cizineckou komunitu na našem území. |
| Nejvíce Vietnamců žije v Praze, Ústeckém a Středočeském kraji. |
| Naprostá většina z nich v ČR pracuje či studuje. |
| První Vietnamci k nám přišli už v roce 1956, další vlna dorazila po roce 1989. |
| zdroj: MVČR |
Kromě pomoci při registraci na AIK chodí Vietnamci do Centra podle Vaňkové i na kurzy českého jazyka. „Na Vietnamce také často cílíme v rámci terénní práce, kdy šíříme aktuální informace na vietnamských tržnicích, restauracích a večerkách,“ objasňuje.
Zájem Vietnamců o výuku češtiny potvrzuje i Jana Žákovská, vedoucí CPIC v Českých Budějovicích. To dokonce primárně pro členy této komunity nově otevřelo online jazykový kurz češtiny.
Vietnamci u nás v Centru využívají primárně právní poradenství
Lucie Škrdlová, vedoucí CPIC Jihlava
I na jihu Čech vietnamským klientům pomáhají nejčastěji v rámci terénní práce, poradenských služeb či doprovodů k lékaři nebo na úřad. „Řešíme především pobytovou problematiku, český zdravotní a vzdělávací systém a daně,“ uvádí Žákovská.
„U nás v Centru Vietnamci využívají primárně právní poradenství,“ přidává se Lucie Škrdlová, vedoucí CPIC v Jihlavě.
Centrum úzce spolupracuje s tamním Vietnamským spolkem na Jihlavsku už od jeho počátků. «Zakladatelům jsme pomáhali s procesem vzniku spolku a vysvětlovali jim možnosti, jak si na kraji či městě zažádat o finance na konání akcí,» dodává Škrdlová.
